Před několika lety si Maya Nanda začala u svých pacientů všímat zvláštního vzorce. Nanda, která v té době pracovala jako dětská alergoložka v lékařském centru Cincinnati Children’s Hospital, léčila děti s reakcemi na vše možné, od pylů po domácí zvířata, a uvědomila si, že děti s těžkými alergiemi zřejmě také častěji trpí úzkostmi a depresemi. Tito malí pacienti vypadali úzkostně, když mluvili o svých příznacích, a často říkali, že se také cítí ustaraně. Když si jeden pacient, který trpěl astmatem, stěžoval na dušnost, Nanda zjistila, že má ve skutečnosti záchvat paniky.
V roce 2016 Nanda a její kolegové publikovali studii, která zjistila, že mezi sedmiletými dětmi byly alergie skutečně spojeny s depresí, úzkostí a příznaky, jako je uzavřenost. Děti se sennou rýmou měly trojnásobné riziko deprese a úzkosti. Nedávno tuto souvislost potvrdily další důkazy – a to nejen u dětí. Studie na dospělých Němcích, která vyšla v dubnu, také zjistila, že generalizovaná úzkost souvisí se sezónními alergiemi.
Pokud další výzkum tento vztah mezi alergiemi a duševním zdravím podpoří, mohl by poskytnout fascinující pohled na to, jak naše tělo může ovlivňovat naši mysl a možná i naopak. Mohlo by se ukázat, že dvě zdánlivě nesouvisející nemoci, z nichž každá postihuje miliony Američanů, nakonec nejsou tak odlišné.
Nejnovější práce měla pozoruhodná omezení. Nanda, který nyní působí v nemocnici Children’s Mercy v Kansas City ve státě Missouri, upozorňuje, že autoři studie neupravili údaje o faktorech, jako je socioekonomický status, průměrný věk účastníků byl 61 let a údaje byly založeny na vlastním hlášení alergií. Některé studie navíc nezjistily žádnou souvislost mezi alergiemi a úzkostí, což vede některé vědce k názoru, že studie, které ji zjistily, mají jednoduše podobné metodologické problémy. (Autoři nedávné práce neodpověděli na žádost o komentář.)
V tuto chvíli však několik různých prací zjistilo, že lidé s alergiemi jsou častěji úzkostní. V roce 2013 tým vědců zjistil, že nejenže alergie souvisí se zvýšeným výskytem úzkosti a dalších poruch nálady u dospělých, ale lidé, kteří se léčili se svými alergiemi, měli menší pravděpodobnost, že budou mít poruchy nálady nebo úzkosti, než ti, jejichž alergie nebyly léčeny. Malá studie z roku 2017 zjistila, že u dětí s potravinovou alergií byla výrazně vyšší pravděpodobnost výskytu úzkosti. Jiné studie dokonce zjistily souvislost mezi pylovými alergiemi a zvýšeným rizikem sebevražd – potenciální vysvětlení, proč se zdá, že na jaře přibývá sebevražd.
Další příběhy
„Existují dobré nepřímé důkazy, kterých přibývá, že řada duševních onemocnění souvisí s poruchami imunitního systému,“ říká Sandro Galea, lékař a epidemiolog z Boston University School of Public Health.
Pokud je tato souvislost skutečně reálná, alergie by mohly způsobovat úzkost a další poruchy nálady několika různými způsoby. Za prvé, být nemocný je stresující a lidé s alergiemi mají často pocit, že jsou silně nachlazení. Zážitek namáhavého dýchání nebo kašlání a sípání by mohl v lidech jednoduše vyvolat pocit úzkosti.
Dále jsou tu biologická vysvětlení. Alergie vyvolávají uvolňování stresového hormonu kortizolu, který může narušovat chemickou látku pro dobrý pocit v mozku zvanou serotonin. Podle Nandy není jasné, jak to kortizol dělá; může inhibovat produkci serotoninu nebo způsobit, že se nedokáže správně spojit se svými receptory. Teorie však říká, že když se něco se serotoninem pokazí, může se dostavit deprese nebo úzkost. Alergie také způsobují, že se v nose a dutinách hromadí zánětlivé chemické látky zvané cytokiny. Odtud mohou tyto cytokiny unikat do krve, kde mohou ovlivnit centrální nervový systém a fungování mozku.
Možná existuje i evoluční důvod, proč by lidé náchylní k alergiím měli být úzkostní. Dávalo by například smysl, „že pokud jste alergik, máte určitou míru úzkosti, abyste se vyhnuli svým alergenům,“ řekl mi Nanda.
Je možné, že vztah alergie a úzkosti funguje oběma směry, ale více důkazů naznačuje, že alergie způsobují spíše poruchy nálady než naopak, říká Ahmad R. Sedaghat, docent otolaryngologie na univerzitě v Cincinnati. Navrhuje ještě jednu možnou příčinu:
„Z evolučního hlediska mají všichni živočichové tuto reakci, nazývanou ‚chování při nemoci‘, když jsou nemocní. Jejím smyslem je šetřit energií,“ řekl mi Sedaghat. „Problém je, že pokud máte přetrvávající zánět dutin, stane se časem to, že se zánět v podstatě nabaluje sám na sebe a zhoršuje úzkost a depresi, což usnadňuje zánětu vyvolat další úzkost a depresi a vy se dostanete do začarovaného kruhu, ze kterého se nemůžete dostat.“
Je třeba provést další studie, aby se zjistilo, jak přesně mohou alergie ovlivňovat duševní zdraví. Mezitím mi několik vědců řeklo, že pacientům, kteří trpí jak alergiemi, tak úzkostmi, by mohlo prospět, kdyby pochopili, že tyto dvě věci spolu mohou souviset. Léčba alergií může často vést ke zlepšení příznaků deprese a úzkosti. „Pokud máte alergii a úzkost,“ říká William Yao, odborný asistent otorinolaryngologie na University of Texas Health Science Center v Houstonu, „a ignorujete příznaky alergie, může být léčba úzkosti náročná.“
.