Následující článek vychází z materiálů programu Family Community Leadership organizace Cooperative Extension Service. Později v tomto čísle přinášíme rozhovor s Ardis Youngovou, koordinátorkou FCL ve státě Washington, v němž se dozvíte více podrobností o tomto pozoruhodném programu školení vedoucích pracovníků.
POKUD SE ODCHÝLÍME od jednoduchých, ale rigidních autoritářských vzorců z doby impéria, potřebujeme zpřesnit a obohatit své chápání toho, jak můžeme spolupracovat způsobem, který využívá veškerý lidský potenciál mezi námi. Jedním z nejužitečnějších poznatků, jak toho dosáhnout, je uvědomit si, že „vůdcovství“ není jednoduchou vlastností jedné osoby („vůdce“), ale že jde spíše o bohatou a rozmanitou řadu rolí, které často sdílí mnoho lidí ve zdravé skupině. O vůdcovství můžeme uvažovat jako o čemkoli, co slouží k tomu, aby se skupina posunula kupředu.
Pro upřesnění bude užitečné rozlišovat mezi vůdcovskými rolemi, které pomáhají skupině splnit její úkol, a rolemi, které pomáhají skupině budovat a udržovat se jako skupina:
Úkolové role
INICIÁTOR navrhuje nebo navrhuje skupině nové nápady. Nabízí nový pohled na problémy, postupy, cíle nebo řešení.
VYHLEDAVAČ INFORMACÍ žádá o objasnění předložených návrhů z hlediska jejich věcné přiměřenosti, o autoritativní informace a fakta vztahující se k projednávanému problému.
VYTVOŘITEL NÁZORŮ žádá především o objasnění hodnot vztahujících se k tomu, co skupina podniká, nebo hodnot obsažených v různých předložených návrzích.
DODAVATEL INFORMACÍ nabízí fakta nebo zobecnění, která jsou „směrodatná“, nebo uvádí vlastní zkušenosti vztahující se k problému skupiny.
DODAVATEL NÁZORŮ uvádí své přesvědčení vztahující se k předloženému návrhu. Důraz klade na to, jaký by podle něj měl být názor skupiny na relevantní hodnoty, nikoli primárně na relevantní fakta nebo informace.
ElABORÁTOR vyslovuje návrhy na příkladech nebo rozvinutých významech, nabízí zdůvodnění dříve vyslovených návrhů a snaží se odvodit, jak by myšlenka nebo návrh fungovaly, kdyby byly přijaty primárně na základě relevantních faktů nebo informací.
KORDINÁTOR ukazuje nebo objasňuje vztahy mezi různými nápady a návrhy, snaží se spojit nápady a návrhy dohromady nebo se snaží koordinovat činnost různých členů dílčích skupin.
ENERGIZÁTOR pobízí skupinu k akci nebo rozhodnutí, pokouší se podnítit nebo vyburcovat skupinu k „větší“ nebo „kvalitnější“ aktivitě.
PROCEDURÁLNÍ TECHNIK urychluje pohyb skupiny tím, že dělá věci za skupinu, např. rozdává materiály nebo rozestavuje židle.
ZÁZNAMNÍK zapisuje návrhy, pořizuje záznam o rozhodnutí skupiny nebo zapisuje produkt diskuse. Záznamník plní roli „paměti skupiny“.
Udržovací role
ZAPISOVATEL chválí, souhlasí a přijímá příspěvky ostatních. Svým postojem k ostatním členům skupiny dává najevo vřelost a solidaritu, nabízí pochvalu a uznání a různými způsoby dává najevo pochopení a přijetí jiných názorů, myšlenek a návrhů.
HARMONIZÁTOR zprostředkovává rozdíly mezi ostatními členy, snaží se urovnat neshody, uvolňuje napětí v konfliktních situacích dobrosrdečnými vtipy, uklidňujícím postojem apod.
KOMPROMISÁTOR působí zevnitř konfliktu, do kterého je zapojena jeho myšlenka nebo postoj. Může nabídnout kompromis tím, že ustoupí ze svého postavení, přizná svou chybu, disciplinuje se, aby udržel harmonii ve skupině, nebo tím, že „přijde na půl cesty“ v postupu se skupinou.
STŘÍŽEČ Brány urychluje pokusy o udržení otevřených komunikačních kanálů tím, že podporuje nebo usnadňuje účast ostatních („nedostali jsme nápady pana K.“). X“ atd.) nebo tím, že navrhuje regulaci komunikačního toku („proč neomezíme délku příspěvků, aby měl každý možnost přispět?“ atd.)
STANOVITEL STANDARDŮ vyjadřuje standardy pro skupinu. Tyto standardy se vztahují ke kvalitě skupinového procesu nebo stanovují hranice přijatelného chování jednotlivců ve skupině.
VEDOUCÍ SKUPINY vede záznamy o různých aspektech skupinového procesu a tyto údaje s navrhovanými interpretacemi vkládá do hodnocení vlastních postupů skupiny.
SUMAŘ vymezuje pozici skupiny vzhledem k jejím cílům tím, že shrnuje, co se událo, poukazuje na odchylky od dohodnutých směrů nebo cílů nebo vznáší otázky ohledně směru, kterým se skupinová diskuse ubírá.
TESTOVAČ REALITY podrobuje výkony skupiny určitému standardu nebo souboru standardů skupinového fungování v kontextu skupinového úkolu. Může tedy hodnotit nebo zpochybňovat „praktičnost“, „logiku“, „fakta“ nebo „postup“ návrhu nebo některé jednotky skupinové diskuse.
Každá z těchto rolí je součástí procesu vedení. To, které role člověk hraje, závisí na jeho schopnostech, osobnosti a preferencích. Někteří mohou plnit více rolí najednou nebo po určitou dobu. Může existovat jedna osoba, která plní několik z těchto rolí a je považována za „vůdce“ skupiny, ale bez vůdcovských příspěvků ostatních členů skupiny by skupina fungovala méně efektivně, pokud vůbec. Role jsou také často sdílené, například mnoho lidí slouží jako iniciátoři nebo povzbuzovatelé.
Podíváme-li se na vedení tímto způsobem, vidíme, že není omezeným nebo výlučným vlastnictvím. Právě naopak, neboť čím více je ve skupině vůdčích schopností a projevů, tím je skupina efektivnější a živější. Když se na vedení díváme jako na soubor vzájemně se posilujících rolí, čím lepší je vaše vedení, tím více je moje vedení posíleno a podporováno.
Když jasněji identifikujeme role, které každý z nás ve skupinových procesech hraje, můžeme v celkovém vzorci vidět své individuální silné stránky. Úkolem každého z nás je zaujmout tolik různých rolí, kolik odpovídá potřebám skupiny v různých fázích jejího pohybu směrem k dosažení jejích cílů.
Blokující role
Členové skupiny mají samozřejmě svá vlastní individuální přání, potřeby a programy, z nichž některé mohou být v souladu s cílem skupiny a některé nikoli. V každém případě je třeba je rozpoznat, zabývat se jimi a buď je výslovně zapojit do skupinového procesu, nebo je vědomě odložit stranou. Ignorování nebo potlačování těchto potřeb často vede k individuální i skupinové frustraci. Tato frustrace se často projevuje chováním, které má tendenci blokovat efektivní fungování skupiny. Například:
AGRESOR může působit mnoha způsoby – znevažováním postavení ostatních, vyjadřováním nesouhlasu s hodnotami, činy nebo pocity ostatních, napadáním skupiny nebo problému, na kterém pracuje, agresivním vtipkováním, projevováním závisti vůči přínosu druhého tím, že se snaží přisvojit si jeho zásluhy atd.
Blokátor bývá negativistický a tvrdošíjně se brání, nesouhlasí a oponuje bez „rozumu“ nebo mimo něj a snaží se udržet nebo vrátit problém poté, co ho skupina odmítla nebo obešla.
Žadatel uznání pracuje různými způsoby na tom, aby na sebe upozornil, ať už vychloubáním, podáváním zpráv o osobních úspěších, neobvyklým jednáním, snahou zabránit tomu, aby byl postaven do „podřadné“ pozice atd.
HRAČ-PLAYGIRL dává najevo svou neúčast v procesech skupiny. Může to mít podobu cynismu, nonšalance, koňských her a jiných více či méně studovaných forem chování „mimo terén“.
DOMINÁTOR se snaží prosadit autoritu nebo nadřazenost při manipulaci se skupinou nebo některými jejími členy. Tato dominance může mít podobu lichocení, prosazování nadřazeného postavení nebo práva na pozornost, autoritativního udílení pokynů, přerušování příspěvků ostatních atd.
VYHLÍŽEČ POMOCI se pokouší vyvolat u ostatních členů skupiny nebo u celé skupiny reakci „soucitu“, ať už vyjádřením nejistoty, osobního zmatku nebo znehodnocením sebe sama nad rámec „rozumu“
VYHLÍŽEČ ZVLÁŠTNÍCH ZÁJMŮ hovoří za „malého podnikatele“, komunitu „zdola“, ženu v domácnosti, „dělníky“ atd, obvykle maskuje své vlastní předsudky nebo zaujatost stereotypem, který nejlépe odpovídá jeho individuálním potřebám.
Co lze dělat, když členové skupiny hrají tyto blokační role? Zaprvé to berte jako zprávu, že skupina možná nedala dostatek prostoru a uznání běžným osobním záměrům. Věnujte tomu čas, aby se jednotlivci mohli uvolnit a přispět svou energií skupině. Za druhé, i když těmto individuálním potřebám věnujete čas, zachovejte rovnováhu. Skupina jako celek musí být ochotna stanovit hranice přijatelného chování jednotlivců a tyto hranice spravedlivě a citlivě prosazovat. A konečně, skupina musí být ochotna vyloučit jedince, jehož osobní potřeby a skryté plány hrozí narušit a vykolejit celý skupinový proces.
Škála rolí ve skupinách je mnohem bohatší než jen „vůdci“ a „následovníci“. Otevřeme-li oči této rozmanitosti a rozšíříme-li své vlastní schopnosti, můžeme si osvojit dovednosti skupinového procesu, které nám umožní spolupracovat způsobem, jenž je radostný a posilující.