- Výzkumníci měřící teplo v atmosféře Uranu uvedli, že byli „ohromeni“, když na termálních snímcích objevili teplou záři prstenců kolem planety.
- Poprvé určili teplotu prstenců: -320 stupňů Fahrenheita.
- Nejjasnější prstenec Uranu postrádá drobné prachové částice, které jsou běžné u jiných prstenců v celé sluneční soustavě, a vědci nevědí proč.
- Navštivte domovskou stránku Business Insideru, kde najdete další články.
Čtyři desetiletí po svém objevu 13 záhadných prstenců kolem Uranu letos v létě astronomy opět překvapilo.
V červnu nové snímky poprvé zachytily jejich teplou záři. Tedy, na Uran teplé.
Prstenec má teplotu -320 stupňů Fahrenheita a je o 10 stupňů teplejší než povrch planety, který je nejchladnější v naší sluneční soustavě. Vědci určili teplotu prstenců díky těmto termálním snímkům.
Zjištění byla popsána ve studii publikované minulý měsíc v časopise The Astronomical Journal. K pořízení snímků vědci použili soustavu Atacama Large Millimeter Array a Very Large Telescope v Chile k měření teplotní struktury Uranovy atmosféry. S překvapením zjistili, že zachytili teplotní údaje prstenců planety.
„Je skvělé, že to vůbec můžeme udělat s přístroji, které máme,“ uvedl v tiskové zprávě Edward Molter, postgraduální student Kalifornské univerzity v Berkeley a hlavní autor studie. „Prostě jsem se snažil zobrazit planetu, jak nejlépe jsem uměl, a uviděl jsem prstence. Bylo to úžasné.“
Molter a jeho spoluautor Imke de Pater, profesor astronomie, pořídili výše uvedený složený snímek, který ukazuje tepelnou záři prstenců v rádiových vlnových délkách. Tmavé pruhy na snímku zachycují molekuly, které pohlcují rádiové vlny; v případě Uranu je to pravděpodobně sirovodík. Žlutá skvrna je severní pól planety, kde je těchto molekul málo.
„Byli jsme ohromeni, když jsme při první redukci dat viděli, jak prstence jasně vyskočily,“ řekl Leigh Fletcher, který vedl pozorování teleskopu.
Studie potvrdila, že Uranův prstenec epsilon – nejjasnější, nejširší a nejhustší z prstenců planety – je mezi ostatními prstenci v naší sluneční soustavě jedinečný.
Saturnovy ledové prstence, jasné a dostatečně široké, aby je bylo možné pozorovat běžným dalekohledem, jsou tvořeny částicemi různých velikostí, od prachu o šířce jedné tisíciny milimetru až po kusy ledu velikosti domu. Jupiterovy a Neptunovy prstence se skládají převážně z těchto drobných prachových částic.
Uranův prstenec epsilon však obsahuje pouze horniny o velikosti nejméně golfového míčku.
„Už víme, že prstenec epsilon je trochu divný, protože nevidíme ty menší věci,“ řekl Molter. „Něco ty menší věci vymetlo, nebo se to všechno slepilo dohromady. To prostě nevíme. Je to krok k pochopení jejich složení a toho, zda všechny prstence pocházejí ze stejného zdrojového materiálu, nebo jsou pro každý prstenec jiné.“
Astronomové poprvé identifikovali prstence Uranu v roce 1977. Trvalo tak dlouho, než si jich všimli, protože jsou mnohem tenčí a tmavší než Saturnovy prstence. Ve viditelném oboru odrážejí jen nepatrné množství světla, více se odráží v infračerveném a blízkém infračerveném oboru.
„Jsou opravdu tmavé, jako dřevěné uhlí,“ řekl Molter.
Poté, co sonda Voyager 2 v roce 1986 prolétla kolem Uranu a pořídila první snímky planety zblízka, si vědci všimli, že v jejích prstencích chybí drobné prachové částice.
Důvody tohoto unikátního složení prstenců jsou dosud neznámé/ Uranovy prstence mohly pocházet z asteroidů, které spadly na oběžnou dráhu kolem Uranu, ze zbytků měsíců, které do sebe narazily nebo se roztrhaly vlivem gravitace planety, nebo ze zbytků po vzniku sluneční soustavy.
Vesmírný teleskop Jamese Webba, který má být vypuštěn v roce 2021, by měl být schopen záhadné prstence pozorovat podrobněji.
ZDE SE PODÍVEJTE: Oblíbená videa z Insider Inc.
NOW WATCH:
Oblíbená videa z Insider Inc.